Alžír
částProbudilo mě šplouchání vody. Otevřela jsem oči, všude kolem mě byla tma. Za chvilku jsem
se rozkoukala, byla jsem v nějaké kajutě. Byla celá dřevěná a nebyl zde žádný nábytek
pouze přidělané řetězy na stěnách. Z venku bylo slyšet bití vln o stěnu kajuty. Cítila jsem
zatuchlou vůni starého dřeva. Bolela mě hlava a vůbec jsem nevěděla, jak jsem se sem
dostala. Snažila jsem se rozpomenout, co se vlastně přihodilo.
Byla jsem přeci s kamarádkou na dovolené v severní Africe, moc jsme toužili poznat zdejší
kulturu, mravy, prožít dobrodružství. Přátelé nám to rozmlouvali, že nejlepší je být doma,
například v jižních Čechách, Strakonice a tak. Ale nenechali jsme se zviklat a dosáhli jsme
svého přání. Vzpomínám si, že po příletu letadlem jsme si šli prohlédnout zdejší trh. Nabízeli
všelijaké hedvábí, koberce a keramiku. Zaujal nás malý obchůdek v rohu, nad dveřmi byly
vyryty zvláštní klikyháky a vpravo od nich nakreslena dívka v objetí velkého hada. Byly jsme
obě moc zvědavé a tak jsme moc dlouho neváhali a vešli jsme dovnitř. V místnosti byla tma
a divný pach. V tom jsme slyšeli ránu, byly to dveře, kterými jsme vešli. Pokoušeli jsme se je
otevřít, ale byly zamčené. V tom slyšíme hluboký smích a jiný hlas, který řekl:" Máme další
krásky." Dostali jsme strach, začali jsme křičet o pomoc. V tom nás někdo chytil ze zadu
pevně za ramena, snažila jsem se bránit, ale jeho paže byly silnější než já. Přitiskl mi
kapesník na obličej a tma, víc už si nepamatuji.
<< Home