četl dopis poměrně dlouho, až nakonec jej složil a podal opět Andrému. "Vážený pane
Egreville, Váš otec požaduje o svolení, aby mohl rozšířit Marseillský přístav. Do naší země
přijíždí stále více obrovitých obchodních lodí a přístav nestačí odbavovat všechny
námořnické posádky. To je velmi špatné, přicházíme tak o zdroje ze zahraničí. Proto jsem se
rozhodl, že dovoluji rozšířit přístav a dále nařizuji otevřít královské zdroje materiálu, pro
poskytnutí stavby. Marseillský přístav je pro Nás velmi důležitý a jistě bude v budoucnu
velkým zdrojem bohatství. Vážím si iniciativy Vašeho otce, vyřiťte mu mou spokojenost, až
ho uvidíte. Je to vše, co jste od Nás žádal, pane Egreville?", hovořil spokojeně Ludvík.
Rafael měl na mysli jedinou věc, svou lásku, Isabelu. "Můj pane, dovolil bych si Vás požádat
ještě o jednu prosbu. Sledoval jsem Váš skvostný průvod a v jednom z kočárů jsem zahlédl
překrásnou ženu. Jmenuje se Isabela Viscontiová, dovolte mi jí vidět.", důstojně řekl Rafael.
Ludvík se pousmál: "Znám to mladé děvče. Moje věrná sloužící Karolina mi jí vřele
doporučila, před několika lety jí učila v Touraine. Naučila jí největšímu umění v návrhu a šití
šatů. Karolina je už velmi stará a na svou práci návrhářky už nestačí, proto jsem jí dovolil
přijmout toto mladé děvče. Její práce je úžasná. Velmi si potrpíme na unikátních šatech.
Proč jí potřebujete vidět?", ptal se Ludvík. Rafael bleskurychle zareagoval: "Znám velmi
dobře její umění. Kupříkladu tyto skvostné šaty jsou od ní. Chtěl bych si u ní nechat ušít jiné
šaty, Vaše Veličenstvo." Ludvík se trochu zadumal, jen tak dovolit poskytnout takové umění,
které mu patří? To není jednoduché, Ludvík byl velmi pyšný a marnivý, zvláště na své
obleky. A co když někde bude nosit něco podobného jako král? Ale na druhou stranu je teď
zavázán a velmi spokojen s prací jeho otce, nemůže si ho rozhněvat. To je důležitější. "Nuže
dobrá, souhlasím. Můžete navštívit Isabelu Viscontiovou. Sloužící u dveří Vám ukáží cestu.
Její komnata je na konci chodby.", domluvil král. "Děkuji, Vaše Veličenstvo.", poklonil se
Rafael, vstal a odcházel ze sálu.
posted by brambora @ 4:18 AM
<< Home