Wednesday, May 09, 2007

Pomalu se odplížil.

Konečně
jsem se najedla a poprvé za dlouhou dobu jsem v klidu usnula. Návštěvy se opakovaly každý
den, vždy mi přinesl něco k jídlu a chvilku jsme si povídali. Celý den jsem se těšila na to až
se s ním opět uvidím. Měla jsem ráda jeho společnost a i on si velmi rád se mnou povídal.
Zjistili jsme, že žalářník spí jako dřevo celou noc, takže nemusel rychle odcházet pryč a
mohli jsme si povídat celou noc. Další den přinesl opět jídlo a mohla jsem se dotknout jeho
rukou, začervenala jsem se. On se na mě hezky usmál a pohladil mi ruku. "Proč se
červenáš?" "Já se nečervenám.", sklopila jsem oči. "Ale ano, červenáš. Tvá tvář prozrazuje
tvé pocity. Už od první chvíle se mě moc líbíš a asi jsem se do tebe zamiloval." Podívala
jsem se na jeho obličej. Opět měl na tváři ten příjemný úsměv a čekal, co řeknu: "Ty ses mi
také líbil od první chvíle a celý den nemyslím na nic jiného, než být s tebou." Vzal mou dlaň
do jeho, druhou rukou pomalu pohladil můj obličej." Pokusím se žalářníkovi sebrat klíče a
společně uprchneme.