kaamasutra

Bylo kolem desáté hodiny,

když Rafael dorazil do vesnice. Po cestě nemůžu jenom tak přijet,
mohli by mě zahlédnout. Zkusím to objet druhou stranou. Aramis vyjel z rynku na cestu,
Rafael zatáhnul za uzdu doleva a vjel s ním na louku. Pomalým krokem zajeli za dům
sousedního domu. Rafael slezl z koně a nařídil Aramisovi, aby ne něj počkal, dokud se
nevrátí. Aramis měl stejně o zábavu postaráno, na louce rostla pampeliška a Aramis měl
pampeliškové listy hrozně rád. Rafael se sehl a kráčel pomalu k plotu, který byl za domem
Isabely. Ze zadu domu měla Isabela na zahradě udělanou skalku, v kurníku měla několik
slepic a vedle velký seník. Zrytý záhon, na kterém ještě nic nerostlo. Právě těsně u něj, byla
v plotu vyhnutá plaňka. Rafael jí ještě trochu zahnul, až se mohl celý protáhnout vzniklou
dírou do zahrady. Potichu přešel po dlouhé zahradě až ke zdi baráku. Co teď? Jsem sice
tady, ale kam mám teď jít? Zkusím jít kousek podél stěny, třeba mě něco napadne. A pomalu
se začal pohybovat k přední stěně domu. Byl už téměř u okna, ze kterého včera vylezla
Isabela. Rafael opatrně nahlédl do okna. Přes sklo byl slyšet tichý pláč. To je Isabela! Hrklo v
Rafaelovi. Co se jí stalo? Musím to rychle zjistit. Rozhlédl se kolem. Všude byla tma a žádný
jiný zvuk neslyšel. Snad všichni ostatní už spali. Zlehounka zaklepal na okno. Nářek neustal.
Tak znovu zaklepal. V tom bylo úplné ticho. Opět jemně zaťukal.

posted by brambora @ 12:33 AM