Marbouty. Sáhl mu na odhalený hrudník. Byl studený jako led, ale ruka se mu zvedala
nahoru a dolů, jak Gerard dýchal. Přiložil prst na jeho krkavici. V Marboutym hrklo: "Rafaeli,
on nemá puls!! Jak je to možné?!! A tak klidně dýchá!!" Znovu zkoušel prstem nahmatat
alespoň jemné ťukání, ale nic. "Ten člověk by měl být mrtvý! To popírá všechny zákony, co
učím!", křičel nahlas Marbouty. Rafael si vzpomněl na toho člověka, co tenkrát spadl z okna.
Také popíral veškeré fyzikální zákony. Co se to tady děje? Uvažoval Rafael. "Musíme ho
pořádně prohlédnout a zjistit, co se mu přihodilo. Jsme na začátku něčeho velkého.",
roztřeseným hlasem říkal Marbouty. "Rafaeli, pojď, pomůžeš mi. Nemáme tu chirurgické
nástroje. Rychle pro ně zajdeme do vedlejší místnosti." Rafael přikývnul. Marbouty otevřel
dveře naproti vstupním dveřím. Vešli do malé místnůstky, kde byly léky, obinadla, obvazy a
chirurgické nástroje. Marbouty vybíral ty vhodné a podával je Rafaelovi. Trvalo to pouze
chvilku. "To snad bude stačit. Jdeme.", odvětil Marbouty. Vyšli z místnůstky. "To není
možné!!!", otevřel pusu Marbouty. Tělo Gerarda zmizelo! Rafael rychle otevřel hlavní dveře.
Policisté stáli za dveřmi. "Neprošel tady ten muž?!", ptal se Rafael policistů. Policisté se na
sebe nedůvěřivě podívali, mysleli si, že se Rafael zbláznil. "Samozřejmě, že ne!" Rafael se
vrátil zpět do ordinace. Nahoře u stropu bylo velmi málo pootevřené okno. Tam se přece
nemohl dostat, na tož prolézt takovým úzkým otvorem, dumal Rafael. "Prostě se vypařil.
Zmizel!!….", řekl nahlas Rafael Marboutymu.
posted by brambora @ 3:49 AM
<< Home