kaamasutra

Pořád to nechápu.

" Člověk nemůže takhle skákat.", říkal Gerard. "To nemůže. Víš, co?
Zeptáme se zítra na fakultě profesora. Uvidíme, co nám řekne.", pravil Rafael. "To je dobrý
nápad. Uděláme to.", přitakával mu Gerard. Pomalu přišli na náměstí. "Tak dobrou noc a
zítra na fakultě!", loučili se. Gerard zabočil do spodní uličky náměstí a za chvilku zmizel.
Rafael rychle utíkal do jeho nového domu na Marvevil.
Zabouchal na dveře. Za nedlouho se ozvalo: "Kdo je tam?" "To jsem já Rafael, Paule. Otevři
mi." Paul odemkl dveře: "Kde jste byl takovou dobu, pane! Měl jsem o Vás strach.", pravil
Paul. "Promiň, Paule. Ale poznal jsem nového kamaráda a šli jsme do hospody. Dnes byl
zajímavý den.", začal mu vše vypravovat Rafael. "Taky jste mi mohl říct, že přijdete déle.
Dělal jsem si starosti. Tak pro příště!", sekýroval ho Paul. Rafael to chápal: "Dobře, Paule.
Příště ti to řeknu." "To jsem rád, pane." a Paul šel přenášet stůl, který asi před chvilkou už
stěhoval. "Už od rána to tu uklízím. Chce to ještě pořádně vymalovat, natřít, zadělat díry,
opravit nábytek a tisíc dalších věcí. Je tady strašná spousta práce, pane.", chytil stůl a snažil
se ho šoupat. Byl opravdu velmi těžký. Najednou Rafael uchopil jednu část stolu a pomohl
ho Paulovi zvednout "Pojď. Pomohu ti jej přenést.", řekl Rafael.

posted by brambora @ 3:59 AM