Saturday, April 19, 2008

Rafael zavrávoral a spadl na zem. Praštil se hlavou o dlažbu, vše se s
ním začalo točit. Ztrácel ponětí o světě. "Proč to děláte? Na čí příkaz!", v mrákotách šeptal
Rafael. Ještě se pořád snažil jednou rukou bránit s holí, ale tu jedním švihem Lois odsekl, až
odlétla strnou. "Teď chcípneš, Bestie! Měl jsi snahu!" Napřáhl ruku s kordem a chystal se
zasadit poslední ránu. Rafael se statečně díval do jeho obličeje a pozvolna ztrácel vědomí.
Před očima mu proběhl celý jeho život. V tom cosi silně chytilo Loise a mrštilo s ním.
"ÁÁÁÁ….", křičel Lois a letěl vzduchem až k protějšímu domu. "Pro Boha, co to je?", křikl
jeden ze sluhů. Omráčený Eugen ležel pořád na zemi. Poslední sluhové, kteří ještě stáli,
zaútočili na stvoření. "Kdo jste?", šeptl potichu Rafael a ztratil vědomí. Sluhové po postavě
švihli kordy. Postava uchopila do rukou oba kordy za ostří a přelomila je, jako by to byla
párátka. Než sloužící stačili zareagovat. Stvoření jednoho z nich chytlo pod krkem a zvedlo
ho jako peříčko nad hlavu. Rozmáchlo se a velký kus ho odhodilo. Druhý sluha začal křičet
hrůzou, na víc nečekal a rychle utíkal pryč. Lois se trochu probral a bázlivě se koukal kolem
sebe. Viděl dva své ležící kamarády a Rafaela. Zkusil se postavit, šlo to špatně, ale nakonec
se mu to povedlo. Rychle utíkal k tomu sloužícímu, co ho stvoření odhodilo. Byl mrtvý! Co to
bylo za netvora? Sloužící měl úplně rozdrcený krk ohromnou silou. Tomu už nepomohu. Lois
spěchal k Eugenovi, který ležel před Rafaelem. Přiložil mu prst na krkavici. Naštěstí ten ještě
žil! V tom uslyšel hluk po schodech. Rychle si Eugena přehodil jako pytel přes rameno a
utíkal pryč.