domova. Uslyšel plácání křídel. Ze střechy vylétl sýček. Už abych byl v posteli, pomyslel si
Rafael a chtěl si otevřít klíčem dům. "Co se děje?", vykřikl Rafael. Dveře byly pootevřené.
Rafaeli naběhla po těle husí kůže. Třeba by to mohl být lupič. Pomaloučku otevřel dveře a
potichounku vešel do malé předsíňky. U schodů měl položenou u věšáku starou
zakulacenou hůl. Vzal jí do ruky jako zbraň a kráčel po schodech. Schody byly ze dřeva a
každý jeho krok způsoboval vrzání. Jestli tu někdo je, tak mě určitě slyší, musím být nad
míru opatrný. Kde je do čerta Paul? Vždyť mě také musí slyšet. Rafael došel až ke dveřím do
první místnosti v patře. Vedle dveří stál malý kulatý stolek s hořícím svícnem. Dobře ozařoval
celý prostor. Rafael jemně vzal za kliku a zabral. Dveře se s několika vrznutími otevřeli.
56
Napřáhl ruku s holí a do druhé ruky vzal svícen, protože uvnitř místnosti byla tma. Co se to tu
stalo? Normálně nechává Paul rozsvíceno. Rafael napjatě vešel do místnosti. V tom o něco
zakopl na zemi. Nevzpomínal si, že by něco v těch místech dříve bylo. Posvítil si na to
svícnem. Rafaeli ztuhla všechna krev v žilách. "Ach, můj Bože! Nééé!", vykřikl děsem Rafael.
Na zemi ležel v kaluži krve Paul. Rafael do něj zkusil strčit, ale Paul se nepohnul, byl mrtvý.
Rafael hrůzou vyskočil ze země a strachem udělal pár kroků zpět od něj. Celý se třásl a
pořád koukal na bezvládné tělo na zemi. "Ahoj Rafaelilili….", ozval se chraplavý hlas za
Rafaelem, jako by cosi mluvilo s ozvěnou. Rafael si rázem uvědomil, že je v ohrožení života,
rychle se otočil a ve švihu máchnul s holí do místa, odkud přicházel hlas. Něčí ruka ale
bleskově chytla jeho hůl jako by to bylo stéblo a nepředstavitelnou silou mu jí vytrhla z ruky.
Rafael se ve své zuřivosti vrhnul na postavu, byl nepříčetný ze smrti Paula. Chytnul pevně
postavu kolem krku a začal jí škrtit. "Ty bestie, zabil jsi ho!!!!", křičel. A konečně postavě
pohlédl do tváře. Ruce povolily úžasem, byl to Gerard. Měl rudé oči, které svítily do černé
tmy. "Rafa…elilili!! Přišel jsem ti pomoct!!!!", chraplavě syčel Gerard. "Hééé…", otevřel
dokořán ústa. Jeho špičáky byly dlouhé a ostré. Rafael nestačil nic dělat, ruce měl jako
podlomené. Gerard se krvežíznivě zakousl do Rafaelova krku. "Ááááá…", ozvalo se hlasitě
na Marvevil. Najednou byla opět tma a ticho…..
posted by brambora @ 12:00 AM
<< Home