Sunday, May 27, 2007

Takže

teď jsi moje žena a musíš dělat vše, co ti
nařídím. Musím tě upozornit, že pokud
budeš odporovat, nechám tě zbičovat.
Začala nám svatební noc. Pojď ke mně
blíž." Věděla jsem, že není úniku a tak
jsem udělala několik kroků dopředu.
"Mám rád břišní tance. Zatancuj mi.
Hudba !", křikl. Najednou jsem uslyšela
orientální hudbu, vycházela od stropu. A
opravdu na jedné straně místnosti byl
balkón, ve kterém hráli muzikanti. Vzpomněla jsem si na několik tanečních kreací, neboť
jsem je často tancovala i u nás doma. Ale tancovat před sultánem, předvádět se a navíc z
donucení. Nikdy. (autor: nepřipomíná ti to něco?) Přesto nebylo žádné východisko. No
dobrá. Začala jsem se pomalu kroutit v bocích. Ruce jsem dala nad hlavu a prováděla
krouživé pohyby. Otáčela jsem se dokolečka a vlnila se celým svým tělem. (autor: blbě se to
popisuje, když jsem tě ještě neviděl.) Sultán ležel na posteli a nemohl se vynadívat na tu
krásu, očividně se mu to velice líbilo. Zavřela jsem oči a nechala se unášet hudbou.
Pokračovala jsem v tančení. Úplně mě ta hudba unesla do nebeských výšin a zapomněla
jsem, kde teď jsem a co mě čeká.