Vstoupili jsme dovnitř. Ocitli jsme se v malé místnosti. Na stěnách visely koberce, nad nimi
byla malá okna, kterými procházelo světlo. Visely zde také poličky s lahvičkami různých
barev a tvarů. Uprostřed místnosti stálo lehátko s rozprostřenými bílými ručníky. Vedle něj
stál mladý silný muž, který byl oblečen do půl pasu. Měl bílé kalhoty a bílé pantofle. Usmíval
se a prokřupával si prsty u rukou. Vezír nařídil strážím sundání mých pout a řekl : "Toto je
přední pasáž. Musíme tě připravit na svatbu a na první noc se sultánem. Buď hodná a dělej
vše, co se ti řekne. Jinak tvého milého zabijeme a tebe předhodíme otrokům." Hlavou se mi
prohnala myšlenka, jak mou lásku popravují, to nemohu dopustit. A tak jsem souhlasila, že
budu spolupracovat. Stráže mě chytli a hrubě ze mě začali strhávat zbytek šatů, které jsem
na sobě měla. Za chvilku jsem na sobě neměla ani cár šatů a stála jsem tu úplně nahá.
Chytli mě za ruce a položili mě břichem na lehátko uprostřed místnosti. Vezír zavelel strážím
odchod a za chvilku bylo slyšet klapnutí vstupních dveří.
posted by brambora @ 11:20 PM
<< Home