kaamasutra

Vpravo od vchodových

dveří stály stáje. Hlavní vrata byla otevřená a tak Rafael vešel
dovnitř. Pozdravil podkoního a zeptal se ho: "Jak se vede mému koni? Už jsem na něm
nejméně měsíc nikam nejel. Řekl jsem si, že je na čase, abych se opět projel po okolí a
zjistil, kde se co změnilo." "Vašemu koni se daří velmi dobře, Pane. Je téměř připraven na
jízdu. Stačí jej osedlat a poveze Vás třeba na kraj světa.", zasmál se podkoní. Rafael se na
něj také usmál a vydal se na konec stájí, kde už hlasitě řehtal jeho kůň, jak uslyšel z dálky
pánův hlas. "Ahoj Aramisi. Tak co, provezeš mě po okolí, kamaráde?", poplácal Rafael
svého koně. Aramis zařehtal a pokýval nahoru a dolů hlavou, jako by souhlasil. Rafael
vychoval Aramise od doby, co byl ještě hříbě. Měl lesklou černou kůži, hnědou hřívu a silné
nohy. Vyrostl z něj jeden z nejstatnějších koňů ve stáji. Rafael sundal ze stěny sedlo a
přehodil ho přes Aramise. Zapnul sedlo na boku, nasadil mu uzdu, znovu poplácal Aramise a
vyhoupl se do sedla. "Vyrazíme Aramisi, hyjé." Aramis opět zařehtal a cvalem vyběhl ze
stáje.

posted by brambora @ 2:23 AM