kaamasutra

Ještě štěstí,

že
podkoní byl zrovna pryč, jinak by určitě
zjistil, že takhle navoněnej mužkej jede za
nějakou slečínkou. Aramis z té vůně úplně
frkal. "Nono, klídek, kamaráde. Snad jsem to
zase tolik nepřehnal.", ospravedlňoval se
Rafael. Vzal kartáč a Aramise pořádně
vykartáčoval, aby z něho byl hezký fešák.
Nasadil mu nejlepší sedlo a vyjeli spolu z
hradu. Bylo něco kolem druhé hodiny, když
projel alejí. Do šesti bylo ještě času dost, ale
on chtěl koupit také nějaké květiny, aby Isabele udělal radost. S Aramisem přijel až na rynk.
Prohlížel si stánky, až konečně narazil na jeden, ve kterém prodávali cizokrajné květy. Nikdy
ještě takové skvosty neviděl. "Co to je květiny?", ptal se prodavače. "Říká se jim orchideje.
Cestovatelé je dovezli až z daleké Indie. Jejich krása je hodná králům, pane.", poučoval ho
obchodník. "Koupím je, dejte mi tři kusy.", poprosil Rafael. "Ale pane, tato květina se nedává
po kusech, jsou to unikáty. Slíbil jsem, že každému člověku dám pouze jeden květ." Rafael
ještě nikdy nepotkal obchodníka, který by odmítl prodat více zboží. Ale budiž. Ty květy byly
tak překrásné.

posted by brambora @ 11:35 PM