Tuesday, June 12, 2007

Ruce měla pokrčené před tělem

a nesla černý pánský oblek složený do
čtverce. "Prrr, stůj, Aramisi.", poručil Rafael koni. Dívka se lekla, až sebou cukla. Pohlédla na
Rafaela. Rafael zůstal jako zkoprnělý. Nikdy neviděl tak krásnou tvář. Její oči hořely modrým
plamenem, měla nádherný nosánek, roztomilé dolíčky ve tvářích a růžovoučké rtíky. Rafael
nebyl schopen slov. "Dobrý den, Pane.", pozdravila dívka a sklopila hlavu, styděla se. Rafael
se trochu probral z uvytržení a seskočil z Aramise. "Dobrý den. Promiň, že jsem tě vylekal,
ale Aramis je trochu hlasitý, jinak je to nejlepší kůň na světě a můj přítel.", radostně pravil
Rafael. Dívka se podívala na koně, byla celá zrudlá jako růže na zahradě, co vídával doma.
Koukala se na něj svýma modrýma očkama a rychle mrkala. Byl to mohutný kůň, nikdy dřív
takového neviděla. Aramis se koukal na ní a zase hlasitě zařehtal, až se cukl i Rafael, který
stál těsně u něj. Dívka si začala prohlížet Rafaela. Měl na sobě světle modrou košili, tmavé
kalhoty a jezdecké dlouhé boty z kůže. Dívka mu pohlédla do obličeje. Teď zase ona byla
jako u vytržení. Nikdy takového muže neviděla. Krásné tmavě hnědé oči, vlasy měl na krátko
ostřihané trochu rozcuchané až kudrnaté, rovněž hnědé barvy. Menší nos i uši, spodní čelist
po stranách jemně vystouplou a výrazné rty.