tvořily dlouhé obloukovité řady jako v divadle. Řady byly umístěny stoupavě za sebou, až
poslední řada byla téměř u stropu místnosti. V centru těchto obloukovitých řad stálo pódium
s katedrou, za kterou byla na zdi přidělána černá tabule. Studenti posedávali po stolech a
židlích. Upřímně se bavili na hlas. V tom, jak přišel profesor Marbouty, všichni přestali mluvit
a ozval se velký hluk, jak všichni přeskakovali stoly, lezli po stolech, aby se dostali na židle v
řadách. Bylo obdivuhodné, že se do tak poměrně malé místnosti vešlo tolik studentů, aby
všichni dobře viděli a slyšet profesora u katedry. Za chvilku byli všichni na svých místech a
bylo ticho. Na to profesor Marbouty čekal. "Dobrý den, studenti. Dovolte, abych vám
představil pana Rafaela de Egrevilla. Přijel až z daleké Marseille, aby se naučil lékařství.
Vezměte ho do svých řad, a když to bude potřebovat, pomožte mu. Jistě to pro něj bude v
začátcích obtížné.", řekl profesor a nakázal Rafaelovi, aby se někam posadil. Rafaelovi se
nechtělo do první řady, zahlédl několik volných míst ve třetí. Vyšel tedy po postraních
schůdcích až do třetí řady.
posted by brambora @ 4:06 AM
<< Home