Rafael si prohlédli dům dokonale. "Po tvrdé práci z toho můžeme udělat dobrý dům, pane
Rafaeli. Myslím, že bychom jej mohli vzít. Souhlasíte?", zeptal se nadšeně Paul. Rafael se
ušklíbl: "Co nám zbývá. Připadám si jako loutka, kterou všichni manipulují." "Ale pane,
uvidíte, bude se vám tu líbit. Zvyknete si.", chlácholil ho Paul. "Zajedu na náměstí, zaplatit
dům. Vy tu zkuste trochu uklidit.", řekl Paul. "Uklidit!", zarazil se Rafael. "To nemyslíte vážně!
Jsem Egrevill! Nebudu uklízet.", křikl na něj drze Rafael. "Pane Rafaeli, především se musíte
naučit slušnému chování a úctě. Už nejste na Egrevillu. Otec z vás chce udělat rozumného
člověka. Práce vám pomůže toho docílit. Musíte mě poslechnout. Řiďte se podle toho.",
nekompromisně řekl Paul. Rafael zalapal, ale nedokázal nic říct. Ještě nikdy s ním takhle
nikdo nejednal.
posted by brambora @ 11:50 PM
<< Home