Sunday, September 09, 2007

Rektor

jej otevřel a pomalu ho přečetl.
Pak se podíval na Rafaela. "Tak vy jistě budete mladý pán Rafael de Egrevill?", tázal se
rektor. Rafael přikývl se vší vážností. "Váš otec si přeje, abych vyslyšel jeho prosbu a přijal
Vás na medicínské studium. Je to pro nás velká čest, že budeme mít zde šlechtice z jihu.
Rád vyhovím přání vašeho otce.", radostně pravil rektor. Rafael se tvářil velmi kysele,
nevydal ze sebe ani slovo. Paul chtěl nějak zachránit situaci: "I pro nás je velkou ctí, že
přijímáte pana Rafaela." Rafael se podíval smutně na Paula a potom na rektora a kývl
hlavou. "Nuže dobrá. Učinil jste významné rozhodnutí. S učením je nejlepší začít co nejdříve.
Už máte ubytování?", ptal se dál rektor. "Ještě ne, pane. Právě jsme přijeli z Marseille. Mohl
byste nám něco doporučit?", odvětil Paul. "Samozřejmě, v Paříži je mnoho ubytování.