kaamasutra

Až budete v Paříže, předej mu ho. Jistě rád přijme mého syna.
Je to pro ně velká čest, aby Egrevill u nich studoval.", pokračoval otec a podal dopis Paulovi.
"Tak pojeďme.", řekl Paul. Rafaelem jako by projel blesk, až do poslední chvíle si myslel, že
se stane nějaký zázrak a on zůstane doma. Ale nic se nestalo. Pomalu se šoural do kočáru.
Paul mu otevřel dvířka, Rafael se ještě ohlédl. Otec se na něj pyšně díval a za ním mávala
Anna. "Hodně štěstí, Rafaeli.", řekl smutně, ale pevným hlasem otec. "Sbohem.", nevydal ze
sebe Rafael více. Bylo mu tak úzko u srdce. Ani s Aramisem se nestačil rozloučit. Ach, proč
se to muselo stát. Choulil se Rafael ke stěně kočáru. "Hyjé.", ozvalo se. Kočár vyrazil z
Egrevillu.

posted by brambora @ 11:21 PM