Thursday, May 22, 2008

Jejich radost z toho, že jsou opět spolu je rychle jako šíp vedla k
vyvrcholení. Rafael intenzivně přirážel a Isabela mu zadečkem pomáhala. "Už, áááách….už
to přichází…", křičela Isabela v extázi. Rafael ještě zrychlil, ale už to na něj bylo také moc.
Jeho tělo ho přestalo poslouchat a jeho pud převzal otěže. Oba se rázem ocitli v silných
orgasmech. Isabela nahlas vzténala, že to určitě musela slyšet Charlotta. Rafael mohutně
přirazil, jeho penis v ní silně pulsoval, vyvrcholení nešlo zadržet, Rafael ještě na chvilku
sepnul své svalstvo, ale v tom mohutně vystříkl do její pochvy. "úúúúúúffffff…...", vzdechl jí v
extázi Rafael do ouška. Isabela jemně vrtěla zadečkem a pohybovala tak s jeho penisem ve
svém nitru. Cítila se ohromně, když jí uvnitř
hřál jeho výstřik lásky. Oba bezvládně leželi
v objetí, měli zavřené oči, Rafael jí nosem
přejížděl po vláskách, odpočívali.
Uplynulo několik hodin. Rafael s Isabelou
leželi nazí přikrytí pod peřinou. Rafael
Isabelu něžně políbil na ústa. Isabela byla v
ležérní náladě a už podřimovala. "Miláčku,
neměl bych tu zůstat přes noc. Nebylo by to
vhodné, utrpěla by tvá pověst. A špatná
pověst se už nedá napravit. Musím jít také
brzy ráno do školy a z Louvru je to příliš
daleko…..", tesklivě mluvil Rafael. Isabela
rozespale otevřela oči a upřeně se podívala
na Rafaela. "To je škoda. Nechci, abys odešel, bude mi tu samotné smutno.", smutně říkala
Isabela. "Nebudeš tu sama. Vedle spí Charlotta, když budeš něco potřebovat, určitě ti vždy
vyjde vstříc.", snažil se jí nějak utěšit Rafael. "Ale ty mě tak krásně zahříváš. Bude mi
zima…", trochu se smála Isabela a dělala, že fňuká. "Nefňukej, bude to tak nejlepší. Vždyť
se nevidíme naposled.", pohladil jí po tváři Rafael a políbil jí dlouze na ústa. Pomalu vstal z
postele a začal se oblékat. Isabela věděla, že je to správné počínání, ale přesto by Rafaela
nejraděj měla u sebe. Rukama alespoň objala polštář a zapřela si tesklivě do něj hlavu.
"Rafaeli, jdi opatrně, jsi zraněný. Jestli se ti něco stane, neodpustím si to, že jsem tě
poslechla.", měla starost Isabela. "Neboj, cítím se v pohodě. Půjdu opatrně.", ještě jednou jí
políbil Rafael a odcházel. "Rafaeli!!!! Počkej…..", najednou vykřikla Isabela a vyskočila nahá
z postele a rozběhla se k němu, objala ho a vroucně ho políbila, jako by to měla být jejich
poslední pusa. "Dočista jsem zapomněla na ten souboj. Nesmíš bojovat s Pierem. Je to
nejlepší šermíř Francie, zabije tě. Nechoď tam, domluvím to s králem a nějak to uděláme.
Prosím, Rafaeli…..", vyděšeně pravila Isabela. "Isabelo, to nejde. Byla poškozena čest
Egrevillů, je to má povinnost." "Nic není povinnost, chceš se nechat zabít. Já už po druhé
nedokáži o tebe přijít. Poslechni mě….." Rafael jí vzal do náručí a zanesl jí zpět do postele.
Přikryl jí peřinou: "Spi klidně, Isabelo. Nějak to udělám. Pier tě už nesmí ohrožovat.
Dobrou….", pravil Rafael. "Tak dobrá, ale určitě brzy přijď, musím tě co nejdřív vidět." "Jistě,
dobrou, Lásko.", odvětil Rafael a odešel z její komnaty, zamířil ke svému domovu.
Blížila se půlnoc a venku byla hluboká tma. Po ulicích už nikdo nechodil, pouze tu a tam
přeběhla kočka. Rafael měl ale pro strach uděláno, brzy prošel podhradím a několika dalšími
ulicemi až do Marvevil. "Hůůů….", ozvalo se.

Monday, May 19, 2008

"Doktore, to je divné léčení. Pomůže to?" "Nejsme ještě u
konce." Rafael uchopil rukama její kalhotky a pomalu je svlékal z jejího těla. Isabela
nazdvihla nohy a její kalhotky opustily zakryté místo. Rafael nečekal ani chvilku a svými ústy
se zabořil do jejího lůna. Isabela snad volala všechny anděly, které znala. Nohy jí pulsovaly a
rukama laskala jeho hlavu v jejím klíně. Isabela byla nádherně vlhká a chutnala sladce.
Jazyk Rafaela byl jako ještěrka, chvilkami jí laskal poštěváčka, potom zajížděl hluboko do
jejího nitra. Nenechal jí ani chvilku oddechu. Isabela sebou házela, jako ryba na vodě, jako
divoká dračice. Po chvilce jeho vzrušování už nemohla vydržet. "Rafaeli. Pojď už do mě. Moc
tě chci. Áááááá….No tak….", vzténavě říkala Isabela. Rafael vyslyšel její výzvu, jeho chtivost
byla už také vyburcována na nejvyšší úroveň. Toužil po pocitu být v ní, jako Isabela toužila
cítit ho v sobě. Rafael si rychle sňal své slipy, jeho tvrdý pyj z nich vyklouzl jako napružený.
Přetočil Isabelu na její bok a ulehl za ní. Tělem se pevně přitiskl k jejímu. Ruku položil ze
zadu na její stehna a pobídl její nohy, aby se pokrčily k jejímu bříšku. Isabela tak odkryla svůj
roztomilý zadeček. Rafael svou rukou jí hladil po jejích stydkých pyscích, až prsty zajížděl do
její pochvy. Isabela byla připravená. Rafael uchopil svůj penis a žaludem dráždil její vršek
pochvy. Isabela svou chtivostí pohla svou rukou a hladila jeho pyj. Prsty pomáhala v jeho
cestě. Rafael přirazil, celé jeho tělo dokonale obepínalo Isabelo ze zad. Jeho penis se začal
nořit do její štěrbinky. Isabelou projela vlna sladkého pocitu a rozkoše. Cítila, jak se jeho pyj
dostává hloubš a hloubš do jejího lůna. Rafael Isabelu ze zadu sál šíji a silně přirážel, až
prsa Isabely skákala v rytmu jejich milování. Oba rychle dýchali a v celé místnosti vála
atmosféra rozkoše dvou lidí, kteří se milovali celým svým srdcem. Rafael ani Isabela už

dlouho neokusili milování.

Thursday, May 15, 2008

"Musím si Vás poslechnout. To je velmi důležité.", opatrně přiložil své
ucho na její ňadro. "Ale slečno, vy jste najednou nějak začala hodně dýchat. Uklidněte se.
Máte moc rychlý puls.", stěžoval si doktor, teda Rafael. Přestal jí poslouchat uchem a ještě
navíc jí začal sát bradavku a rukou jí dráždit kozičky. Isabela přivřela oči a spokojeně
oddechovala. "Hups, teď se to ještě víc zhoršilo, celá hoříte. Něco na vás asi leze. To chce
důkladné vyšetření." Rafael nepatrně poodhrnul její sukénku. Jeho nezbedná ruka jí laskala
po kolínku, jeho ústa pokračovala v laškovaní s jejími ňadry. Prsty mu sklouzly na její
hedvábné stehno. Kratšími táhlými tahy jí laskal od kolena až k rozkroku. Isabela
vychutnávala jeho doteky a její tělo přijímalo jeho něhu. Přitiskla se k němu a ovinula ho
svou nožkou. Oči blaženě přivírala a hladila ho po vláskách. Opět zajel Rafael s rukou, co
možná nejvýše, jeho ruka se opatrně dotkla jejích kalhotek. Pouze několika prsty dráždil přes
kalhotky její štěrbinku. "Pane doktore! Opravdu celá hořím….Čím to je? Uf, ách, áááá. Je to
příjemné…" Rafael zajel prsty kolem okraje kalhotek a dotkl se jejího ženství. Bříška prstů
obnažila její dírku. Isabela byla celá otevřená jeho dotekům a jeho pohyb na jejím
nejcitlivějším místě jí navozoval překrásné pocity. "Ach,……ách. Pane doktore, co to děláte?
To se nedá vydržet, celé tělo se mi chvěje." "Vyšetření musí být důkladné, slečno. Jenom tak
vyléčíme vaší bolest srdce.", usmál se Rafael. A prsty jí přejel přes poštěváčka, Isabela
sebou celá cukla a obtočenou nohou kolem Rafaela ho silně k sobě přitiskla. "Áááách, tam
ne….prosím." Rafael znovu zopakoval svůj pohyb. Isabela ho objala, rukama ho chytla za
obličej a vášnivě ho políbila.

Friday, May 02, 2008

Rafael se
prohl bolestí a sykl. "No tak, jsi přeci chlap!", smála se Isabela: "Musím ti to vyčistit." Pečlivě
mu prohlídla ránu, zda je čistá, pak vzala obvaz a obvazovala ho kolem bicepsu. Rafael si
prohlížel vášnivě, jak se o něj stará, a cítil šťastný tlukot svého srdce. Isabela pozvolna
dovázala ránu. "Dojdu ti pro pití. Musíš pít :-)", řekla. "Isabelo.", chytl jí něžně za ruku Rafael.
"Ano?", tajuplně řekla Isabela. "Neodcházej…", toužebně řekl Rafael a posadil se. Druhou
rukou jí pohladil po vláskách. Přesně tak, jak si Isabela pamatovala. Jejich láska byla pořád
jako rozpálený oheň. "Měl by sis lehnout, jsi zraněný.", měla starost Isabela. "Až
potom…",šeptl Rafael. Isabela se pevně přitiskla k Rafaelovi a vášnivě se políbili.
Rafael sepnul biceps. "Dobře jsi mu to obvázala. Byla by z tebe dobrá sestřička. Vím to, stal
se ze mě doktor.", pyšnil se Rafael. Isabela uštěpačně pozvedla obočí: "Z tebe? Doktor?"
"Ano, budu jím. Jsem asistentem doktora Marboutyho. Moc mi pomohl, když jsem na tom byl
špatně. Hodně jsem se trápil, když jsem tě musel opustit." Opět se vracely špatné
vzpomínky. "Nemysli už na to, Rafaeli. Jsme teď spolu. Oba jsme si vytrpěli své.", chlácholila
ho Isabela. "Máš pravdu, Isabelo. Jako vždy :-)" Nebylo už třeba slov. Rafael položil Isabelu
vedle sebe a znovu jí políbil. "Teď zas já vyléčím tebe.", usmál se Rafael a rozepnul jí horní
knoflíček u halenky. "Háá,Rafaeli. Co to děláš?", sevřela své rty Isabela. "Tak se podíváme
na Naší pacientku, jestli jí něco netíží. Jaké máte potíže, slečno?", říkal Rafael. "Bolelo mě u
srdíčka, pane doktore. Ale už se to zlepšuje.", odvětila radostně Isabela. "Na to nemůžeme
spoléhat, budeme si ho muset poslechnout.", řekl pedantsky Rafael. Pomalounku jí rozepnul
další knoflíček halenky a pak další knoflíček a další… "Pane doktore, proč jste mi rozepnul
celou halenku, vždyť srdéčko mám pouze tady.", položila si Isabela ruku na srdce. "Slečno
pacientko, uvážení nechte na lékaři, choroba může mít různé příčiny, třeba se to šíří od
spodu…" Rafael se sklonil k jejímu bříšku a políbil jí na pupík. "Úhh, doktore. Teď jsem ucítila
něco zvláštního. Třeba to byla bolest?", říkala Isabela. "Počkejte, zkusím to znovu…",
tentokrát Rafael použil ještě jazyk a obkroužil s ním celý podbřišek. "Úhhhh. Úúúú. Už zas.",
vzténala Isabela. "Tomu musíme přijít na kloub. Bude nutná celková prohlídka, slečno.
Začnu od toho vašeho srdéčka." Rafael jí políbil ruku, kterou měla zakrytá ňadra. "Mě se
nemusíte stydět, jsem tu z doktorského hlediska. To je čistě profesionální.", řekl Rafael. Vzal
její ruku do své a odsunul jí. Těžko se mu předstíral nezájem, když odkryl její nádherná prsa.
"Juj! Pane doktore! Vy jste se musel asi ošklivě praštit!", silným hlasem vykřikla Isabela.
Rafael se lekl: "Jak jsem se praštil? Mě nic nebolí!" "Ale je to veliké. Podívejte, tady.",
odvětila Isabela a rukou mu sáhla na slipy. "A je to nějaké tvrdé.", trochu jej zmáčkla. "Úúúf,
máte pravdu. Teď jsem něco ucítil.", jen tak tak zadržel svůj vzdech Rafael. Isabela hrála
jeho hru na jedničku.