Thursday, May 31, 2007

Chytl mě

za
obličej, že jsem nemohla uhnout a dál mě líbal. "Nikdy nebudu tvoje. Nepodvolím se." a plivla
jsem mu do obličeje. "Ty čubko." a vrazil mi facku až jsem zavrávorala. Chytl mě za šaty
mezi poprsím a škubnul. Šaty byly velmi jemné a ihned je roztrhl. Netrvalo dlouho a byla
jsem před ním úplně nahá, po šatech nezbylo ani památky. "Vezmu si tě, ať chceš nebo
nechceš. Budeš moje." A sáhnul na mou pravou kozičku. Pomalu ji začal mnout. Druhou
rukou kroužil po mém bříšku. Pusou se přisál na mou bradavku a jazýčkem jí zpracovával.
Druhou rukou opustil bříško a přejížděl mi po vnitřku stehna. "Ty prase !!", zařvala jsem.
Snažila jsem se myšlenkami bránit všemu, co se teď děje. Moje tělo mě však zradilo.
Bradavka se mi naduřila, tím jak jí zpracovával jazykem. V rozkroku jsem cítila, jak vlhnu.
Jeho jazyk to brzo zaregistroval. "Áááá, věděl jsem, že se jí to bude líbit." Jeho ruka se po
mém stehně začala pohybovat výš. Směřoval do mého rozkroku. "Ach", prohla jsem se v
páteři. Když jsem ucítila, jak projeli jeho prsty přes mé stydké pysky. Začal mi krouživými
pohyby mnout mojí dírku. Začala jsem velmi vlhnout a jeho ruka nepřestávala. Zrychloval
masturbaci, nemohla jsem vydržet a zmítala jsem se v poutech. Druhou rukou pořád
masíroval moje kozičky. Nemasíroval je ale dlouho. Oběma palci u rukou mi rozevřel moji
buchtičku. Stydké pysky byly tak uvolněné, že se moje ženství vůbec nebránilo a celé se mu
otevřelo. Přisál se svou pusou na mého poštěváčka a začal mi vylizovat mou mušli. Bylo to
něco úžasného. Byla jsem jak smyslů zbavená. Po několika dalších dotycích jeho jazyku
jsem nevydržela a udělala jsem se. Vytekla jsem na jeho obličej. On nepřestával, pokračoval
dál v mém ukájení. Po odeznění orgasmu jsem byla velmi oslabená. Sultán vstal a utřel si
obličej u fontány na kraji místnosti.

Wednesday, May 30, 2007

Z mého opojení

mě probralo něco hrozného. Cítila jsem, jak mě sevřel prsa. Otevřela jsem
prudce oči a vyděšeně jsem se podívala, co se děje. Sultán stál u mě a oběma rukama mě
držel za má ňadra. Jednou mě pustil a chytil mě s ní za záda a přitáhnul mě k sobě. Začal
mě zuřivě líbat a pronikat svým jazykem do míst úst. Cítila jsem k němu hrozný odpor. "Ne.
Já to nechci.", křičela jsem. Sultán nedbal. A prudce se mnou hodil na postel. Zatočila se mi
hlava a než jsem stačila zareagovat, tak ulehl na mě. Začal mě zase líbat a šmátrat svou
rukou po mých prsou. Bránila jsem se, snažila se jej rukama odstrčit. To nezabralo. Tak jsem
použila nohy. Povedlo se mi ho kopnout do nohy. Trochu vyjekl, zabolelo ho to. "Tak ty mi
budeš kopat, tygřice. No počkej." Chytil mě velice surově za ruku a vytáhnul mi jí nahoru za
hlavu. Nevšimla jsem si před tím postele, co vše na ní bylo. Ale to co jsem ucítila, mě hrozně
vyděsilo. Ozvalo se : "Cvak." Zamknul mi ruku do pout. Než jsem se nadála, měla jsem obě
ruce spoutané nad hlavou. Snažila jsem se z nich vyprostit, ale marně. Sultán se jen smál:
"A co budeš dělat teď?" Musela jsem se nějak bránit, tak jsem prudce kopala kolem sebe.
Křičela jsem : "Nepřibližuj se." Pár krát se mi ho povedlo kopnout, až zaúpěl. "Tak ty
nepřestaneš." Chytil mě prudce za nohy. A i když jsem s nimi cukala, přirazil mi je k posteli.
Byl silnější než já. Jednou rukou si je přidržel a druhou mi je upnul do třmenů. Pak zatáhl za
nějaký provaz, třmeny byly umístěny na kladce, která třmeny od sebe roztahovala. Za chvilku
jsem měla nohy od sebe roztažené jako špagát, až mě to bolelo. Pokoušela jsem se dostat z
tohoto zajetí, ale marně. Škubala jsem sebou, ale byla jsem upevněná tak pevně, že jsem se
nemohla pohnout ani rukama ani nohama, byla jsem mu úplně vydaná na pospas. "Dokavaď
nedostaneš rozum, budeš takhle přivázána. Brzo povolí každá. O to se neboj.", řekl sultán a
opět se blížil k mému obličeji. Opět mě začal líbat. Uhýbala jsem mu tváří.

Sunday, May 27, 2007

Takže

teď jsi moje žena a musíš dělat vše, co ti
nařídím. Musím tě upozornit, že pokud
budeš odporovat, nechám tě zbičovat.
Začala nám svatební noc. Pojď ke mně
blíž." Věděla jsem, že není úniku a tak
jsem udělala několik kroků dopředu.
"Mám rád břišní tance. Zatancuj mi.
Hudba !", křikl. Najednou jsem uslyšela
orientální hudbu, vycházela od stropu. A
opravdu na jedné straně místnosti byl
balkón, ve kterém hráli muzikanti. Vzpomněla jsem si na několik tanečních kreací, neboť
jsem je často tancovala i u nás doma. Ale tancovat před sultánem, předvádět se a navíc z
donucení. Nikdy. (autor: nepřipomíná ti to něco?) Přesto nebylo žádné východisko. No
dobrá. Začala jsem se pomalu kroutit v bocích. Ruce jsem dala nad hlavu a prováděla
krouživé pohyby. Otáčela jsem se dokolečka a vlnila se celým svým tělem. (autor: blbě se to
popisuje, když jsem tě ještě neviděl.) Sultán ležel na posteli a nemohl se vynadívat na tu
krásu, očividně se mu to velice líbilo. Zavřela jsem oči a nechala se unášet hudbou.
Pokračovala jsem v tančení. Úplně mě ta hudba unesla do nebeských výšin a zapomněla
jsem, kde teď jsem a co mě čeká.

Polehoučku jsem vstala

a začala jsem se otáčet. Šaty byly opravdu velmi průhledné a
všechny moje ženské vnady pronikaly přes látky na denní světlo. Dokončila jsem otočku a
svěsila jsem hlavu. "Pohlédni na mě. Bude s tebe má nejlepší žena. Můžeš být ráda. Zahrnu
tě bohatstvím a přepychem. Co víc si žena jako ty může přát?", pokývnul rukou na stráže.
Stráže mě uchopili a odváděli do dveří, ze kterých před tím přišel sultán. Ocitla jsem se v
poměrně velké místnosti, kde jednotlivé části byly od sebe odděleny různými závěsy a
ocelovými mřížemi. Uprostřed byla
obrovská postel s mnoha maličkými
polštářky. Stráže mě pustili a odešli.
Dlouho netrvalo a vešel sám sultán. Byl
oblečen do modrého županu. Posadil se
na postel a pravil: "Vím, že se tam u vás
provádí svatební obřad. Nevěsta a
ženich si řeknou své Ano. Pak jsou
teprve svoji. U nás jsme praktičtější. Muž
oznámí, že si bere dotyčnou ženu a
pokud s tím rodiče souhlasí, stane se
jeho ženou. Nekoná se žádný svatební
obřad, ale je přímo svatební noc. Ženy
na slovo musí poslechnout svého muže
a neexistuje žádná rovnoprávnost.

Friday, May 25, 2007

Uprostřed místnosti

stál velký zlatý trůn na opěrkách pro ruce byly vytesány hlavy slonů a na
opěradle se tyčila hlava tygra s otevřenou čelistí. Před trůnem na zemi leželo kolem deseti
žen. Oblečených v tanečních šatech. Bylo úplné ticho. Stráže mě odvedli před trůn. Ženy
leželi přede mnou a nehnuly se. Nehnutě jsme tam takhle všichni čekali. V tom se ozval
pronikavý zvuk gongu. A otevřeli se postraní dveře. Vešlo několik dalších stráží. Za nimi
kráčel on, sultán. Velmi vysoký urostlý chlap v nádherném modrém šatu, na hlavě měl bílý
turban. V očích měl tajemný výraz a kamennou tvář. Usedl na trůn. Stráže mě přinutili
kleknout si. Rovněž všichni sloužící a stráže to po mě zopakovali. Opět bylo ticho.
"Vítám tě, krásko. Slyšel jsem, že k nám přicházíš z dalekých krajů až z Evropy. O vaší zemi
se povídá, že v ní krásná jablka rostou. Jak vidím, moudrost se nemýlí. Jsi opravdu velmi
krásná Vstaň a otoč se dokola, ať si tě můžeme lépe prohlédnout."

Wednesday, May 23, 2007

Malými pohyby sjel

po stranách, pak u zadečku a nakonec na
mém pahorku. Vzal ručník a všechny oholená místa důkladně otřel.Cítila jsem se divně,
trochu potupena, přesto mě to opět vzrušilo. "Promiň, žes musela projít touto procedurou, ale
sultán nemá rád ochlupení, je to pro něj určitý projev nečistoty, který nemůže strpět." Postavil
zpátky na poličku holicí potřeby a otevřel skříň po straně. "Vstaň." Poslechla jsem a vstala.
Měla jsem divný pocit mezi nohama. Snad si zvyknu. Muž vyndal ze skříně hedvábné
průsvitné šaty a předstoupil přede mě. Pomohl mě se do nich obléknout. "Vypadáš
nádherně, ještě trochu učešeme vlasy, přidáme nějaký výrazný parfém a budeš připravena."
Za chvilku přišli stráže a odvedli mě přes dlouhou chodbu, plnou nejrůznějších obrazů a kůží
šelem, do velikánské místnosti. Byl to trůní sál. Ostře na mě dopadala zář zlatého stropu. Po
stranách byly mramorové sochy. Na zemi byly dlaždičky vytvářející orientální vzory. Strop
podpíraly vysoké sloupy, na kterých hořel oheň. Ve vzduchu byl cítit nějaký druh kadidla.

Tuesday, May 22, 2007

Promiň,

" ale tohle se mi při masáži nikdy nepřihodilo, asi v sobě budeš mít nějaké kouzlo",
řekl. A postupně ze mě omýval vodou své sperma až jsem za chvilku byla čistá. "Promiň, ale
musíme pokračovat ve tvé přípravě na svatbu." Z poličky vzal pěnu na holení a břitvu.
Vyděsila jsem se, co to má být? Poručil mi abych, si roztáhla nohy a vystrčila na něj své
přirození. Nechtěla jsem. Připomněl mi, co se stane, když nebudu spolupracovat. Pomalu
jsem tedy roztahovala nohy a vyšpulila jsem na něj své ženství. Ještě jak jsem byla před
chvilkou velmi vzrušená, tak mi vytékaly moje šťávy přímo z vagíny. Muž vzal jemný
kapesník a celou my jí do sucha otřel. Potom vzal malou štětku a namočil jí do holicí pěny.
Přiložil jí k mému přirození a postupně s ní přetřel všechny chloupky kolem mého otvoru.
"Nehýbej se. Ať tě neříznu." a s břitvou se přiblížil k mému rozkroku. Jemně přiložil studenou
ocel na mou teplou kůži. Měla jsem velký strach, navíc ocel velmi studila, ale neodvážila
jsem se pohnout ani ze sebe vydat hlásku. Břitva postupně odstraňovala namazanou pěnu a
s ní všechny mé chloupky.

Sunday, May 20, 2007

Už nemasíroval rukama,

ale obličejem se přiblížil k mým ňadrům a žužlal moje
bradavky. Vzrušení narůstalo. A v tom jsem ucítila jeho přiražení. Jeho úd zajel do mé
svatyňky. Projela mnou vlna prudkého vzrušení. Začali jsme se líbat. Pomalu se ve mně
začal pohybovat a přirážet. Společně jsme rychle oddechovali. Začal zrychlovat, mé tělo se
pod ním pohybovalo směrem nahoru vždy když prudčeji přirazil. Vzrušení už bylo tak
intenzivní, že při dalším přírazu jsem nevydržela a projela mnou vlna orgasmu. Byl tak
intenzivní, že jsem mu svými prsty poškrábala záda, ale on nepřestával a pokračoval v
přirážení. Jeho tempo se zrychlovalo, pak ho ze mě prudce vystrčil a z jeho penisu proudil
proud semene přímo na mé bříško. Úžasná masáž.

Saturday, May 19, 2007

Potom pokračoval

s masírováním mých rukou, zvláště bicepsových svalů. Říkal, že
promasírování končetin je nejdůležitější částí masáže. Po mých rukou přešel na spodek
mých chodidel. Promačkával mi je a vytíral bříška u mých prstíčků. Ach. Nádherný pocit.
Pokračoval masírováním mých lýtek a potom přešel na má stehna. Jeho ruce zabrousily na
vnitřní stranu mých stehen. Pomalými pohyby třel má stehna. Začala jsem cítit vzrušení.
Jeho doteky byly úžasné. Malinko roztáhl od sebe mé nohy a jeho ruce postupovali k
nejvyšší části mých stehen. Jednou rukou pokračoval v masírování vnitřní strany stehna a
druhou položil na můj zadeček. Pomalu po něm začal kroužit. Potom používal vlnité pohyby
až mi mírně roztahoval od sebe obě půlky zadečku. To už nešlo vydržet. Jeho pohyby mě
natolik vzrušovali, že jsem začala vlhnout v rozkroku. Trochu jsem se styděla a doufala jsem,
že si toho nevšimne. V tom jsem ucítila velmi příjemný pocit. Jeho dlaň zajela do mého
rozkroku až jsem vyjekla. Prsty začal pohybovat nahoru a dolů, kroužit po stranách. Mé tělo
mě přestalo poslouchat a oddala jsem se jeho pohybům. Byla jsem na tolik vzrušená, že
prsty za chvilku mohl proniknout hlouběji k mému klitorisu. Zachvěla jsem se, až mi naskočila
husí kůže. Začala jsem příjemně oddychovat a vychutnávali jsem si tuto zajímavou masáž.
Najednou mě jednou rukou vzal za rameno, druhou za stehno a otočil mě na záda. Před jeho
zrakem se odhalilo mé bříško (hubené) a prsa se vztyčenými bradavkami, jak jsem byla plná
vzrušení. Udivil mě pohled na jeho tělo. Neměl na sobě žádné šaty, musel je při masáži
nějak šikovně sundat. Byl také velmi vzrušen, jeho přirození stálo jako svíce a pohybovalo se
ze strany na stranu, jak mě masíroval rukama. Pomalu opět rozevřel moje nohy a ulehl na
mě.

Wednesday, May 16, 2007

Byla jsem v místnosti sama s tím
mladým mužem. Bála jsem se pohnout a tak jsem jen tak bezvládně ležela na lehátku.
"Vypadáš moc pěkně.", řekl muž. "Sultán bude potěšen. Šťastní to muži ve vaší zemi, jestli
máte tak to hezké ženy, jako jsi ty. Budu tě muset připravit na svatbu. Mě se nemusíš bát,
neublížím ti. Vidím, že tvé svaly jsou strnulé a máš na sobě mírné odřeniny. Zavři oči, uvolni
se a odpočívej." Zavřela jsem oči a čekala jsem, co se bude dít. V tom jsem ucítila jeho ruce
na mých zádech. Začal dole u páteře a jemně s nimi pohyboval vzhůru až k mému krku,
potom dlaněmi pohyboval v širokých kruzích, směrem od páteře s větším tlakem. Pak přitiskl
palce na obě strany kolem kříže, krátce rychle vtlačoval do svalstva, pohyboval jimi vzhůru a
vytíral celou spodní oblast zad. Dále pokračoval na pravé straně těla až k ramenům, to
stejné opakoval vlevo. Občas si ruce promazával olejem, který měl velmi zvláštní vůni. Brzo
jsem se z ní cítila jako omámená. Po sléze prsty pohyboval v malých kroužcích po mé vrchní
části zad. Chvílemi mi jimi silně promačkával napnuté svaly až se lehátko se mnou
prohýbalo. Postoupil rukama na mojí šíji. Velmi silně mi masíroval krk a ramena. Bylo to
velmi příjemné. Mohla bych vrnět jako kočka.

Tuesday, May 15, 2007

3.část
Vstoupili jsme dovnitř. Ocitli jsme se v malé místnosti. Na stěnách visely koberce, nad nimi
byla malá okna, kterými procházelo světlo. Visely zde také poličky s lahvičkami různých
barev a tvarů. Uprostřed místnosti stálo lehátko s rozprostřenými bílými ručníky. Vedle něj
stál mladý silný muž, který byl oblečen do půl pasu. Měl bílé kalhoty a bílé pantofle. Usmíval
se a prokřupával si prsty u rukou. Vezír nařídil strážím sundání mých pout a řekl : "Toto je
přední pasáž. Musíme tě připravit na svatbu a na první noc se sultánem. Buď hodná a dělej
vše, co se ti řekne. Jinak tvého milého zabijeme a tebe předhodíme otrokům." Hlavou se mi
prohnala myšlenka, jak mou lásku popravují, to nemohu dopustit. A tak jsem souhlasila, že
budu spolupracovat. Stráže mě chytli a hrubě ze mě začali strhávat zbytek šatů, které jsem
na sobě měla. Za chvilku jsem na sobě neměla ani cár šatů a stála jsem tu úplně nahá.
Chytli mě za ruce a položili mě břichem na lehátko uprostřed místnosti. Vezír zavelel strážím
odchod a za chvilku bylo slyšet klapnutí vstupních dveří.

Monday, May 14, 2007

Ozvalo se:

"Ani hnout !!!" Byly to vojáci z paláce, asi v noci zjistili, že jsme utekli a teď
pátrali, kde se dalo. "Neklaďte žádný odpor, jinak vás zabijeme." Dva vojáci chytili mého
zachránce, zuřivě se bránil, dokonce jednoho z vojáků povalil na zem, ale bylo jich mnoho a
brzo jej spoutali, že se nemohl pohnout. Mě svázali ruce za záda a přehodili přes koně. Opět
mě vezli zpátky do paláce. U bran čekal vezír a s úsměvem pravil : "Nám nikdo neunikne. U
nás se říká, že co je komu souzeno, před tím neunikne. A ty se staneš sultánovo ženou. A
budeš uspokojovat jeho veškeré potřeby. Vezmu tě teď do přípravny, abys mohla předstoupit
před sultána. A to ti povídám, jestli nebudeš dělat, co ti nařídím, tak tohohle tvého miláčka
zabijeme. Rozumíš dobře? " Byla jsem bezmocná a pouze jsem kývla hlavou. Stráže mě
táhli po velkých schodech do vyšších pater paláce. Vezír kráčel před námi, až jsme došli k
malým pozlaceným dveřím. Na nich bylo napsáno: přední pasáže.

Sunday, May 13, 2007

Jako vrchní

jsem udávala
pomalé tempo, opírala se mu rukama o prsa a nechala ho, aby se při milování dotýkal mých
ňader a palci dráždil jejich napjaté bradavky. Vždy když jsem na něho dosedla, cítila jsem
neuvěřitelnou rozkoš. Nešlo to zadržet a začala jsem také potichu sténat. Intenzita vášně
sílila, začala jsem zrychlovat a více se prohýbat v bocích, aby mohl ještě více do mě
vstupovat. Už to nešlo vydržet a po dalším dosednutí jsem se vyvrcholila. Orgasmus byl
úžasný, chvilku jsem o sobě nic nevěděla a jen prožívala nádhernou rozkoš. Po odeznění
orgasmu, jsem chtěla svého miláčka také udělat. Jemně jsem ulehla na jeho bříško a celým
tělem se třela o jeho ztopořený úd, vždy když jsem dorazila k jeho hlavě, vášnivě jsem jej
políbila. Postupně jsem zrychlovala tempo a cítila jsem, jak začíná nepravidelně dýchat a
sténat. Dlouho netrvalo a v penisu mu začalo škubat. Zaklonil hlavu rozkoší a vystříkl. V
pohybech jsem neustávala a vychutnávala jsem si jeho uspokojení. Byla jsem velmi utahaná.
Lehli jsme si vedle sebe a jenom se trošičku mazlili. Brzo jsem usnula v jeho náručí.
Ráno jsme vstali brzo, oblékli jsme si šaty, teda ty cáry, co nám ještě zbyly. Vyšli jsme z
chýše.

Saturday, May 12, 2007

Ale sama

jsem taky začala pociťovat
vlhkost. Abych ukojila jeho touhu se líbat, přiložila jsem rty na jeho ústa. Trochu je pootevřel,
aby mohla slyšet další tlumený vzdech. Jazykem jsem mu objela rty a pak vyhledala ten
jeho, aby si spolu mohli hrát. Líbání začalo přibývat na intenzitě a vášni, proto jsem se od něj
odtrhla s úmyslem ho ještě trochu potrápit, ruce jsem mu položila na třísla, pomalu jsem ho
vysvlékla, abych ho měla přes sebou tak, jako Adama. Na špičku ztopořeného penisu jsem
ho políbila. Pak jsem polibky pokračovala po bocích, bříšku, na hruď, stejnou trasu jsem
vedla u mé dlaně. Zastavila jsem se u jeho bradavek a jazykem kolem nich chvíli opisovala
kroužky. Pak jsem šla ještě výš až ke krku, kde jsem mu pro vzpomínku nechala otisk mých
rtů. Uvnitř mého těla jsem už cítila příjemně vzrušení a touhu, aby mi už mé laskaní začal
oplácet, ale rozhodla jsem se vydržet, zatla jsem zuby a vrátila se k jeho klínu, palcem a
ukazováčkem jsem penis uchopila u kořene, zbylé prsty se lehce dotýkaly varlat. Pohladila
jsem jeho úd po celé délce a klouzavými kruhy ho projela od žaludu zpátky, když už na něm
bylo vidět, jak má napjaté tělo, nevydržel, prudce se posadil. Strhnul ze mě cáry šatů a
položil mě na záda. Rukama mi od sebe odtáhnul nohy, dlaněmi se opřel o vnitřní stranu
stehen, přes stydlé pysky si pomohl palci každé ruky, políbil poštěváček. Bylo to něco
úžasného, zvlášť když do mě proniknul jazykem a pohyboval se ve mě jako malá ještěrka.
Neuvěřitelně si dokázal vyhrát s mým pohlavím, vzrušit mě na nejvyšší možnou míru, asi
stejně jako před chvílí já jeho. Pak jsme se spojili v jedno tělo.

Thursday, May 10, 2007

Buď opatrný

"Buď opatrný, nesnesla bych, kdyby se ti něco stalo." Potichu odešel.
Trnula jsem hrůzou, mohla bych být konečně volná. Snad se mu nic nestane. Za chvilku
jsem jej zahlédla. "Mám klíče! Spí jako zabitej." Potichu zasunul klíč do zámku a ozvalo se
tiché cvak (poznámka autora: tato věta nemá žádný skrytý význam :-) "Pojď. utečeme."
Rychle jsme proběhli žalářem a zahnuli do úzké chodby. Znal každý centimetr tohoto paláce.
Došli jsme k nějakému svícnu, jemně sním pootočil a otevřeli se tejné dveře. Za chvilku jsme
byly venku, na svobodě. Rychle jsme utíkali pryč od hradeb a schovali jsme se ve staré
chýši. Byla už asi dlouho opuštěná, neboť na stěnách byl prach a dlouho tu nikdo neuklízel.
Byla tam postel, rozlámaný stůl, židle, na jedné stěně visel obraz muže cválajícím na
ohromném černém koni. "Tady přečkáme noc a ráno budeme pokračovat v útěku. Musíme
se dostat do osady na západě (nejedná se o Sokolov), mám tam přátele, ty nám pomohou."
Lehni si chvilku, zítra bude
dlouhý den. Opět mě jemně
vzal za ruku a zavedl mě k
posteli. Nevím, co mě to
popadlo, byla jsem jako
smyslů zbavená, moje rty se
lehce dotkly jeho rtů.
Vůbec se nebránil a moje
políbení opětoval. Ulehli
jsme na postel. Ruce jsem
mu položila vedle hlavy
dlaněmi vzhůru, abych na ně
vzápětí položila své dlaně a
propletla s ním prsty. Políbila
jsem ho na čelo, věnovala
mu mravenčí pusinku na
nosánek a zoubky si trochu
pohrála s ušními lalůčky, to
bych nevěřila, jak můžou být
vzrušivé i kluků, potěšilo mě,
že jsem od něj zaslechla
slabé sténání.

Wednesday, May 09, 2007

Pomalu se odplížil.

Konečně
jsem se najedla a poprvé za dlouhou dobu jsem v klidu usnula. Návštěvy se opakovaly každý
den, vždy mi přinesl něco k jídlu a chvilku jsme si povídali. Celý den jsem se těšila na to až
se s ním opět uvidím. Měla jsem ráda jeho společnost a i on si velmi rád se mnou povídal.
Zjistili jsme, že žalářník spí jako dřevo celou noc, takže nemusel rychle odcházet pryč a
mohli jsme si povídat celou noc. Další den přinesl opět jídlo a mohla jsem se dotknout jeho
rukou, začervenala jsem se. On se na mě hezky usmál a pohladil mi ruku. "Proč se
červenáš?" "Já se nečervenám.", sklopila jsem oči. "Ale ano, červenáš. Tvá tvář prozrazuje
tvé pocity. Už od první chvíle se mě moc líbíš a asi jsem se do tebe zamiloval." Podívala
jsem se na jeho obličej. Opět měl na tváři ten příjemný úsměv a čekal, co řeknu: "Ty ses mi
také líbil od první chvíle a celý den nemyslím na nic jiného, než být s tebou." Vzal mou dlaň
do jeho, druhou rukou pomalu pohladil můj obličej." Pokusím se žalářníkovi sebrat klíče a
společně uprchneme.

Tuesday, May 08, 2007

Čas plynul, nevěděla jsem, jestli je den nebo noc, pořád zde bylo přítmí z loučí, které hořely
na kamenných stěnách. Začínala jsem mít hroznou žízeň a za nějakou dobu i hlad. Stočila
jsem se do klubíčka a snažila si představovat něco hezkého, abych se z toho všeho
nezbláznila. Snila jsem o rozkvetlé louce, o tom, jak krásně voní čerstvý vzduch, jak krásně
vypadá nebe se hřejivým sluncem a plujícími mraky po obloze. Aspoň na chvilku jsem
zapomněla, kde jsem a co se mnou bude. Moje snění přerušil něčí hlas : "Ahoj, vstaň.
Přinesl jsem ti vodu a chleba. ". Pootočila jsem hlavu a podívala jsem se přes mříže cely. Byl
to dobře urostlý mladík, měl kudrnaté vlasy, hnědé oči, sice měl na sobě rozedrané šaty, ale
jinak velmi pohledný člověk. S úsměvem mi podával jídlo a pití. Vzala jsem si z jeho rukou
hrneček vody a pomalu pila. Velmi mě pálilo hrdlo, jak jsem dlouho nic nepila. "Pij pomalu,
nespěchej, žalářník tvrdě usnul. Jsem bývalý sluha sultána, urazil jsem ho a on mě chtěl
nechat dát zabít. Kat ale neuposlechl rozkazu, potřeboval pomocníka, a tak jsem se stal
posluhovačem kata. Žiji zde v podzemí a starám se tajně o vězně. Vezmi si ještě ten chleba.
Budu muset jít, aby na to nepřišli. Přijdu zítra, touhle dobou."

2

Otevřeli se dveře a my, tři otrokyně, jsme museli za dozoru stráží vkročit dovnitř. Vedli nás
dlouhou chodbou, všude byla tma. Cítila jsem, jak postupně se země pode mnou svažuje, šli
jsme někam do sklepení. Před námi se objevily mohutné ocelové dveře, před kterými stál
tlustý muž v červené kápy, měl odhalený pupek a hrozně funěl. Stráže mu poručili, aby
otevřel. Chlapík zavrčel a velkým železným klíčem otevřel dveře. Bylo to vězení, hnusné,
zatuchlé cely, ve kterých byli vězni. Stráže se moc nerozmýšleli a surově mě vhodili do jedné
z cel a zamkli. Moje spolutrpitelky někam odvlekli, nevím kam. Za chvíli jsem uslyšela kroky,
byl to ten hnusný tlustý chlap. "Tak tě tu vítám krasotinko, jsem vrchní žalářník. A mám za
úkol zkrotit vzpurné otrokyně. Buď si jistá, že až odtud odejdeš budeš jako beránek a budeš
plnit jakýkoliv příkaz, který ti pán poručí." "Nikdy, ty prase, jsem svým vlastním pánem a
nikdo mě k ničemu nedonutí." (poznámka autora: tohle není žádní narážka na to, že jsi
tvrdohlavá, pouze naše hrdinka má svou důstojnost, kterou nechce ztratit.) "Hehe, myslíš?
Nechám tě tu bez jídla a bez pití, uvidíme, jestli zkrotneš. Ještě se budeš plazit na kolenou,
abys mohla sloužit pánům." Žalářník odešel. Prohlédla jsem si celu, byl tu jenom kavalec a u
něj položená prázdná miska. Lehla jsem si na kavalec, a protože jsem byla velmi utahaná,
brzo jsem usnula.

Sunday, May 06, 2007

To nejde

" já se nebudu nikomu
předvádět. Zvlášť takovému prasákovi
jako jsi ty." Stráže mě několikrát velmi
prudce švihli bičíkem, hrozně to bolelo,
ale mě nezviklali. " Nemáme čas, zkrotíme tě časem, zlomíme každého. Stráže pomožte
jí…", řekl vezír. Stráže mě prudce uchopili, bránila jsem se, ale šaty toho moc nevydržely a
roztrhali je. Stála jsem pouze ve spodním prádle a cítila jsem se hrozně potupená. Stráže ale
nečekali a ztrhli ze mě podprsenku. Jeden mě chytnul za ruce a nadzvedl mě, bránila jsem
se nohama, ale druhý mě chytil za nohy, že jsem s nimi nemohla kopat, třetí strážce mě
strnul kalhotky. Pak mě pustili nohy a postavili na zem, pořád mě ale drželi za ruce, abych
nemohla utéct. Vezír vstal a stál přímo přede mnou. Prohlížel si má prsa a osahával moje
bradavky. Hrozně jsem se styděla a cítila jsem se potupená. Jak postupně přejížděl po
bradavce, tělo mě přestalo poslouchat a bradavka se jemně vzrušila. "Tak vidíš, že se ti to
líbí, bude s tebe dobrá konkubína.", pravil vezír. "Otočte jí." Stráže poslechli a otočili mě tak,
že jsem stála zády k vezírovi. "Předkloň se." Nechtěla jsem, ale stráže byly silnější. Před
jeho zrakem se odhalila má lasturka. Prohlížel si můj zadeček a poševní vchod, sahal na
stehna a jemně se prodíral ochlupením. "Ano, tebe předvedu před sultána, jsi sice jako
nezkrocená kobylka, ale všechny se nechají zkrotit." Vraťte jí zpátky do řady. Vezír
pokračoval s vybíráním celé dopoledne. Nakonec nás vybral tři, mezi nimi jsem byla já i moje
kamarádka. Ženy s Čech jsou asi opravdu nejkrásnější.

Vezír

Musely jsme se opět
postavit do řady. Vezír strážím přikázal, ať nám sundají řetězy a pravil : " Nepokoušejte se
utéct, stejnak nemáte kam, chytneme vás a budete potrestány." Jak vidím, jste všechny
velmi krásné, a proto mám velmi těžký úkol. "Musím z vás vybrat tři nejhezčí, které se mohou
stát manželkami sultána. Sultán je velmi vybíravý a záleží na něm jestli si vás vezme. Náš
harém je výjimečný a žádný jiný se mu v naší zemi nevyrovná. Neklaďte odpor a budete
zahrnuty bohatstvím, způsobujte odpor a
skončíte na mučidlech, vězte, že umíme
dobře přesvědčovat, nakonec každá
podlehne. Nyní přistoupíme k výběru."
Vezír se posadil na židli a pokynul rukou.
Stráže uchopili první ženu v řadě a
přděla, co máš dělat. Svlékni se.", řekl
vezír.

Saturday, May 05, 2007

Druhý den ráno

jsme dorazili na břeh. V řetěz nás vyvedli ven z lodi na pevnou půdu. Bylo
nesnesitelné horko a písek na pláži byl velmi rozpálený. Byl to nějaký záliv, kolem dokola se
rozprostíralo několik skal, a pod nimi rostly palmy. Na cestě čekal vůz s koňmi. Přinutily nás
nastoupit do vozu. Kočí zavelel koním a ty se rozjeli směrem od moře. Cesta netrvala
dlouho, brzo se před námi objevil velký palác. Jeho kopule byly celé měděné a slunce se do
nich opíralo celou svou silou. Zář byla tak pronikavá, že jsem musela přivřít oči. Za chvilku
jsme přijeli k velké bráně. Kočí něco zahulákal a brána se s velkým rachotem otevřela. Před
spřežení se postavili dva strážci a naznačovali, že můžeme projet. Jeden z nich nám
ukazoval směr. Dojeli jsme na nějaké nádvoří. Plac byl obklopen velkými sloupy a za nimi se
rozprostírala kruhová chodba kolem dokola se spoustou dveří. Stálo tu několik stráží.
Najednou jsem spatřila našeho kapitána, který stál vedle vysokého muže v modrých
dlouhých šatech, které vály ve větru, na rukou měl rukavice a dlouhé černé boty, přes obličej
měl černou roušku, takže mu nebylo vidět do obličeje. Musely jsme vylézt z vozu a stráže
nás chytly za řetězy a táhli nás před muže s rouškou. Muž pravil : "Vítám vás, nádherné
slečny. Jsem velký vezír a mám za úkol se o vás postarat. Prosím následujte mě." A kráčel
kolem těch velkých sloupů do dveří , které byly větší než všechny ostatní. Stráže nás přinutili
jít za ním. Dveře za námi zavřely a my se ocitly ve velké místnosti.

Wednesday, May 02, 2007

Najednou se světlo v obrysu dveří

změnilo, slyšela jsem kroky a dlouho netrvalo a s velkým rámusem se stropní dveře otevřely.
Do místnosti vešli dva velcí chlapy, měli pruhovaná trička, asi nějací námořníci. Měli
mohutné svaly a rozcuchané vlasy a jeden z nich měl pásku přes oko. Ten druhý měl na
obličeji velkou jizvu a v ruce držel velký bič. Začali hulákat : " Vstávejte, bando líná." A začal
práskat bičem, kam se mu zachtělo. Bylo to hrozné a muselo to velmi bolet, když na
některou z nás dopadl bič. Všichni jsme byly v tu ránu probrané. Moje kamarádka se mi z
hrůzou ptala, kde to jsme, ale já jí nedovedla odpovědět. Ten druhý námořník prošel na
druhou stranu místnosti a odemkl řetězy, které byly uzamčené na stěně kajuty. Zavelel : "
Hybaj nahoru, chásko". Šlo to z tuha měly jsme všechny nohy v okovech, ale pomalými
krůčky jsme kráčely po dřevěných schodech nahoru na palubu. Vždy když některá z nás
upadla, hned jí námořník neúprosně švíkl bičem až vyjekla. Když jsem vyšla na palubu,
ucítila jsem vůni mořského vzduchu a vítr, který se opíral o plachty. Byl velmi příjemný a na
chvilku jsem zapomněla na strach, který mě hrozně svíral. Nahnali nás do řady. Svítilo na
nás denní slunce, paluba byla čistá a všude kolem nás se rozprostíralo křišťálově modré
moře. V tom jsme opět zaslechly pronikavou ránu bičem. "Přichází kapitán, tak držte huby a
nehněte se, nebo vás spráskám." Viděla jsem, jak ze zádi lodi se blíží muž v honosném
obleku s čepicí na hlavě. Předstoupil před nás a hrubím hlasem pravil : " To máme, ale
dneska hezké počasí, co? Jistě si říkáte, kde to jsme a co s námi chtějí provést? Tak já vám
to řeknu. " A ukázal prstem k horizontu. " Tímto směrem je Alžír, místo, kde strávíte zbytek
svého života. Nejste nic víc než otrokyně a tak také s vámi bude zacházeno. Ty nejlepší z
vás možná budou prodány do paláce pro potěšení sultána. Nabízí velké peníze za bílé maso
a jeho harém je proslulý po celém Alžíru. Snažte se tedy spolupracovat a zbytek vašeho
života nebude pouze utrpení. Tak teď hajdy zpět do kajuty. Zítra přistaneme u břehu."
Námořník s tou jizvou na obličeji opět švihl bičem a nahnal nás zpět do kajuty. Tvrdý osud
mě potkal, nemohla jsem zatím nic dělat, snad se vyskytne příležitost k útěku. Byla jsem
hrozně utahaná a tak jsem v kajutě brzo usla.